PR┴VN═ ╪┴D A HOSPOD┴╪SK╔ SOUSTAVY

Zamysleme se nynφ nad otßzkami prßva a prßvnφho °ßdu. Ka₧d² stßt p°i svΘ Φinnosti vyvφjφ urΦitΘ aktivity. Mluvφme o konkrΘtnφ stßtnφ politice. Provßdφ ji jednak sv²m hospoda°enφm, realizacφ konkrΘtnφho typu hospodß°skΘ soustavy, v naÜem p°φpad∞ realizacφ kapitalistickΘ soustavy a jednak vydßvßnφm prßvnφch norem - prßvnφm °ßdem. Ob∞ slo₧ky stßtnφ politiky spolu, samoz°ejm∞, velmi ·zce souvisφ.

V d∙slednΘ kapitalistickΘ soustav∞ se stßt ne·Φastnφ hospodß°sk²ch aktivit, ale p°esto musφ vydßvat prßvnφ normy, velmi se podobajφcφ ômravnφmuö °ßdu: neruÜte nikoho, neubli₧ujte nikomu ani na majetku, ani na cti, ani na t∞le, jezd∞te vpravo. Jinß situace nastßvß v solidarismu, ve kterΘm je stßt jedin²m hospodß°em. Prßvnφ °ßd takovΘho stßtu mß pak i jinΘ ·koly. Jednak musφ ochrßnit stßtnφ majetek a stßtnφ hospodß°stvφ (vydßvat svΘ vnitrostßtnφ, de facto ôvnitropodnikovΘö °φdφcφ a organizaΦnφ p°edpisy) a jednak musφ sv²m obΦan∙m vymezit urΦitou formou donucovßnφ jejich povinnosti a normy chovßnφ.

Donucovßnφ ovÜem neexistuje jen v solidaristick²ch systΘmech. Cel² da≥ov² systΘm je solidaristick² prvek v kapitalistickΘm hospodß°stvφ a uskuteΦ≥uje se prßvnφm donucenφm! Jen₧e otßzka znφ jinak: m∙₧e b²t s trval²m ·sp∞chem provozovßna solidaristickß soustava, kdy₧ veÜkerß prßce je vynucovßna a kdy₧ i veÜkerß spot°eba, vΦetn∞ jejφho omezovßnφ, je vynucena? ZkuÜenosti celΘ °ady nßrod∙ a stßt∙ v naÜem stoletφ jednoznaΦn∞ odpovφdajφ - NE. Donucenφ nem∙₧e nahradit osobnφ zßjem. Proto se pova₧uje individualistickß soustava, zejmΘna kapitalistickß, za v²konn∞jÜφ ne₧ solidaristickß.

To ale neznamenß, ₧e t∞mto zßsadßm neΦinφme ·stupky. I nadßle se asi budeme °φdit ôp°φkazemö jezdit na silnicφch vpravo, i nadßle se budou vybφrat dan∞ pro spoleΦnΘ pot°eby (policie, armßda, stßtnφ sprßva) a i nadßle budou probφhat spory pravicov²ch a levicov²ch stran, ôjak mocö pen∞z na spoleΦnΘ slu₧by - zd∙razn∞me slu₧by - vydßvat. Je-li nßrod Φi stßt ohro₧en, nap°φklad vßlkou, utφkß se spφÜe k solidarismu. OvÜem touha po svobod∞ byla, je a bude v₧dy nejv∞tÜφm odp∙rcem solidarismu.

Prßvnφ i hospodß°skΘ normy jsou v obou soustavßch nesluΦitelnΘ a zejmΘna v p°echodn²ch obdobφch, v jakΘm se ostatn∞ nachßzφme i my, mohou vß₧n²m zp∙sobem ohro₧ovat chod a morßlku spoleΦnosti. Odedßvna se tento spor objevuje zejmΘna v prßvu soukromΘm a prßvu ve°ejnΘm. Ale nejen v prßvu samotnΘm, zejmΘna v jeho v²kladu! Nynφ si ukß₧eme celou problematiku prßva v jednΘ a druhΘ soustav∞ na konkrΘtnφm p°φkladu.

èeky a trestnφ zßkon

Traduje se, ₧e ÜirÜφmu rozÜφ°enφ Üek∙ po vlastech Koruny ΦeskΘ brßnφ nedostateΦnß zßkonnß ochrana Üeku, Üekovnφka (p°φjemce Üeku) i Üekovatele (v²stavce Üeku) p°ed zneu₧itφm. Po letmΘm nahlΘdnutφ do trestnφho zßkona je nutnΘ dßt tomuto nßzoru za pravdu, proto₧e ve zvlßÜtnφ Φßsti trestnφho zßkona, bohu₧el, zcela chybφ specißlnφ skutkovß podstata k ochran∞ Üek∙ (ale i jakΘhokoliv jinΘho cennΘho papφru).

Lze pochopit, proΦ tomu tak nebylo d°φve. NßÜ trestnφ zßkonφk byl vydßn v p∙vodnφ podob∞ ji₧ v roce 1961 a byl tedy ôpostavenö na socialistickΘ prßvnφ psychologii. TehdejÜφ zßkonodßrce zjevn∞ v∙bec neprojevoval politickou v∙li n∞jak zvlßÜ¥ chrßnit zrovna Üeky a jinΘ cennΘ papφry, tomu asi rozumφme. O tom, proΦ vÜak nesjednal nßpravu dneÜnφ zßkonodßrce a n∞kterou z Φetn²ch novel specißlnφ skutkovou podstatu k ochran∞ Üek∙ a obecn∞ i jin²ch cenn²ch papφr∙ zavΦas nedoplnil, se m∙₧eme jen dohadovat a cynicky se ptßt: trestnΘ Φiny zneu₧φvajφcφ cennΘ papφry, nap°φklad kuponovΘ knφ₧ky, u nßs nehrozφ? Nebo snad postaΦφ ochrana prost°ednictvφm skutkov²ch podstat jin²ch trestn²ch Φin∙?

Podφvejme se jakΘ trestnΘ Φiny by p°i zneu₧itφ Üeku, nap°φklad p°i klasickΘm vystavenφ nekrytΘho Üeku (b∞₧nß praxe ΦeskΘ ekonomiky devadesßt²ch let!) asi padaly k pou₧itφ. Nabφdka je velmi skromnß a₧ chudß, vlastn∞ nabφzφ jen dv∞ skutkovΘ podstaty: podvod (º 250 - ô... Kdo sebe nebo jinΘho obohatφ tφm, ₧e uvede n∞koho v omyl, vyu₧ije n∞Φφho omylu nebo zamlΦφ podstatnΘ skuteΦnosti a zp∙sobφ tak na cizφm majetku Ükodu nikoliv nepatrnou...ö) anebo poÜkozovßnφ cizφch prßv (º 209 - ô... Kdo jinΘmu zp∙sobφ vß₧nou ·jmu na prßvech tφm, ₧e uvede n∞koho v omyl nebo vyu₧ije n∞Φφho omylu...ö).

OvÜem, vyu₧itφ skutkovΘ podstaty trestnΘho Φinu podle º209 trestnφho zßkona je podle ustßlenΘ judikatury u₧ desφtky let vyhrazeno ochran∞ poÜkozovßnφ cizφch prßv nemajetkovΘ podstaty (a cennΘ papφry u₧ jsou, ale nenφ to dlouho, majetkem). Tak₧e, nakonec zb²vß u₧ jenom ten podvod podle paragrafu 250. Ale, je zde dalÜφ zßdrhel: prokßzat takovΘmu podvodnφkovi ·mysl - a prokßzat: podvodnφk v dob∞ vystavovßnφ Üeku v∞d∞l, ₧e vystaven² Üek nebude kryt² aktivy ulo₧en²mi na ·Φt∞, to u₧ asi je o°φÜek nep°ekonateln².

Pon∞kud lΘpe na tom u₧ jsou platebnφ karty, na kterΘ trestnφ zßkonφk pamatuje ustanovenφm º249b, nazvan²m dost v²sti₧n∞ - neoprßvn∞nΘ dr₧enφ platebnφ karty. Tohoto trestnΘho Φinu se dopustφ ka₧d², kdo si neoprßvn∞n∞ opat°φ nep°enosnou platebnφ kartu jinΘho, identifikovanou podle jmΘna nebo Φφsla, nebo p°edm∞t zp∙sobil² plnit jejφ funkci. Ale zase: mimo°ßdn∞ p°esnß formulace je jist∞ na naÜe pom∞ry velmi pozoruhodnß, ale nechrßnφ vÜechny karty, n²br₧ pouze jejich malou Φßst. Zßkon nijak nechrßnφ p°ed zneu₧itφm p°enosn²ch platebnφch karet nebo karet sice nep°enosn²ch, ale identifikovan²ch jinak ne₧ podle jmΘna nebo Φφsla! Jak se zdß, aktivit∞ naÜich zßkonodßrc∙ asi chybφ k zahßjenφ trestn∞prßvnφ ochrany cenn²ch papφr∙ bu∩ ôvn∞jÜφö podn∞cujφcφ vlivy, nebo zkuÜenosti.